Kdyby vás taky přepadla touhla hrát si na středověk, kdy se roztopenou smůlou léčilo i mučilo, třeba vám k něčemu bude postup, jak pryskyřici sbírám a zpracovávám já. K voskování se nejlépe hodí pryskyřice ze statných borovic čeledi Pinaceae, které v českých luzích a hájích člověk příliš často nepotká. Borovicím se ale výborně daří v zemích jako je Francie, Portugasko či USA, což jsou spolu s Čínou jedni z hlavních vývozců pryskyřice ve světě. Člověk by žasnul, v čem všem pryskyřici najdete, netušila jsem, že je třeba i v náplastech. Na dovolené jak ve Francii, tak v USA se mi podařilo najít a nasbírat krásné velké kusy pryskyřice. Naleziště jsou tak fascinující, že jsem jedno z nich natočila na video, koukněte se.
Pryskyřici zásadně zpracovávám na chalupě v dílně a používám k tomu nádobí a hadry, které nemají jiné využití. Je to práce sajrajtoidní jako blázen a jak vám to někam kápne, pryč to snadno nedostanete. Můj postup je syntézou několika dnů sjíždění různých návodů na čištění pryskyřice na blozích a youtube kanálech a určitě to není jediný správný způsob. Předávám ho proto, že mně funguje.
Co k čištění používám:
- starý hrnec
- zavařovací sklenici
- staré sítko
- staré třičko
- klacek z lesa na míchání
Postup:
Smůlu se vším možným, co se v ní schovalo od jehličí po hmyz, přesypejte do zavařovačky. Někdy je pryskyřice v přírodě sama dost lepkavá a vyplatí se ji do nádoby, ve které ji budete rozpouštět, rovnou i sbírat. Můžete samozřejmě sbírat a používat smůlu z různých stromů, na voskování ubrousků, kvůli kterému na můj blog nejčastěji chodíte, se ale hodí jen borová pryskyřice (Proč, to vysvětluju v minulém postu.). Ta se používá i při výrobě mastí a různých kosmetických přípravků nejčastěji. Místo zavařovačky můžete použít třeba prázdnou konzervu, nebo jinou nádobu, kterou bude později možné použít na vodní lázeň.
1. Pryskyřici rozpustěte ve vodní lázni, a až povolí vyberte z ní nějvětší kusy nečistot. Pomůže, když použijete vyšší hrnec nebo nižší nádobu na pryskyřici. Kombinace zavařovačka a kastrol, kterou jsem použila při focení, nefunguje úplně ideálně. Pryskyřice nebude nikdy úplně tekutá, stačí, aby byla tak povolená, že z ní půjdou věci dobře vytahovat a půjde z nádoby dobře překlopit. Pokud vám přijde, že v pryskyřici vlastně žádné nečistoty nemáte, můžete první krok vynechat.
2. Povolenou pryskyřici vyškrabte do starého hadru. Přidejte k ní několik kamínků a naběračku, lžíci, klacek nebo nějaký jiný dlouhý předmět, za který budete balíček s pryskyřicí moci držet při vaření. Kamínky se do pryskyřice přidávají proto, že jsou těžké a při vaření ve vodě pomůžou smůle oddělit se od přírodnin, které jsou na ní ještě nalepené. Já jsem část pryskyřice pro účely focení nalila do starého cedníku, v domnění, že hmotu přecedím. Ó svatá prostoto, pryskyřice v sítku samozřejmě hned ztvrdla, ale nakonec se to ukázalo jako dobrá chyba, protože cedník má dírky a pryskyřice jím při vaření snadno protekla.
3., 4. Látkový balíček pevně zavažte a znovu vložte do hrnce s vodou. Přiveďte vodu k varu a nechejte v ní pryskyřici vyvařit. Smůla se při varu krásně topí, proniká oky tkaniny do vody a usazuje po stranách a na dně hrnce.
5. 6. Lžící nebo třeba kusem polínka vyvařenou pryskyřici z hladiny a okrajů sbírejte a dávejte stranou na přichystanou podložku. Je to trochu, jako když sbíráte mastná oka z polívky. Já jsem jako podložku použila pečící papír, cokoliv, z čeho jdou věci dobře sloupnout, by ale mělo fungovat taky.
7. - 12. Díky obsahu vody je vyvařená pryskyřice matná a vláčná. Pro výrobu např. masti je to konzistence ideální, pryskyřici do voskovací směsi je ale potřeba vody zbavit. Vyvařenou pryskyřici nechejte trochu vychladnou, pak z podloužky sloupněte a opět dejte do kastrolu, tentokrát ovšem BEZ VODY! Na mírném ohni pryskyřici za stálého míchání klackem nebo lžící redukujte tak dlouho, až se voda odpaří a zůstane vám krásná, čitá, jantarově zbarvená hmota. Ještě horkou ji vylijte zpět na pečicí papír a nechte vychladnout. Voila, dílo je hotovo.
Pokud vám tento postup přijde příliš náročný, koukněte se k nám do obchodu, kde prodáváme pryskyřici už nasbíranou, vyčištěnou, namletou a zabalenou. Jde o stejnou pryskyřici, kterou momentálně používáme na voskování my, koupenou od německého dodavatele. Píšu o ní v jednom z minulých článků.
Tak co, koho z vás to láká a kdo se do sběru a čištění pustí? Anebo už jste se pustili a děláte to jinak? Na vaše tipy a zkušenosti jsem moc zvědavá a budu ráda, když se podělíte.
Žádné komentáře:
Okomentovat