Jak jsem byla v Sama doma

Nadpis jak ze sešitu Čtyřlístku, co? Ale všechno je jinak, to mě jenom takhle jednou zavolala Linda Bendová z České televize Ostrava, že už dlouho shánějí někoho, kdo by jim v živém vysílání navoskoval ubrousek, jestli bych jako nepřišla.

Původně jsem si myslela, že do studia vyšlu tatínka, našeho vrchního voskovače, který má televizi asi 30 minut od baráku, ale tatínek rezolutně odmítnul. A jako nechat si ujít živý vstup v televizním pořadu, na který se v mé sociální bublině skoro nikdo nedívá, takže míra ztrapnění je docela nízká, to se mi nechtělo. Už jsem toho v životě z nejrůznějších důvodů, kterým bezkonkurenčně vedl strach ze ztrapnění, odmítla fakt dost, a teď mi tak nějak přišlo, že už jsem vlastně docela stará a že těch nabídek k veřejnému znemožňování třeba už zas tolik nepřijde. Jo a taky jsem nechtěla před dětma a před mužem vypadat jako srab, člověk má  zodpovědnosti a musí jít příkladem.

Termín, kdy se bude vysílat z Ostravy a kdy si já můžu vzít dovolenou a přiletět tak, abych byla v ČR v pátek, se rýsoval zhruba 6 měsíců od prvního telefonátu, takže jsem měla čas nechat nervozitu pěkně postupně rozvinout. Scénář jsem dostala tři dny před vysíláním a to jsem si to chtěla rovnou hodit, protože z jednoho čtyřminutového vstupu, který jsem měla nacvičený tak, že bych ho odrecitovala i pozpátku, byly tři živé vstupy, a to pětiminutové.  

Se scénářem přišel i seznam otázek, a tak jsem zase formulovala a biflovala. Ono jít do televize je skoro jako jít ke zkouškám, akorát že v telce se můžete jen ztrapnit, zatímco u zkoušek vás ještě vyhodí, takže to pak celé musíte absolvovat znovu, což tady naštěstí nehrozilo.

Nejlepší byla maskérna. Zaprvé tam vedle mě seděl Přeučil, takže mi hned došlo, že o mě to dneska rozhodně nebude, což mi do duše vneslo jistý klid. Zadruhé mě tak krásně namalovali a načesali, že jsem zalitovala, že v Ostravě nemám trvalé bydliště a nemůžu si jít rovnou požádat o občanku nebo pas.  

Samotné vstupy byly překvapivě v pohodě. Z odpovědí, které jsem se naučila nazpaměť, jsem použila jen jednu a půl, protože rozhovor se podivně zacyklil sám v sobě a mluvilo se pořád o tomtéž. Na fórky o tom, jak jsme se málem rozvedli, když manžel domů donesl hrozno v plastové vaničce, vůbec nedošlo, stejně jako na hlášku, že normálním rodičům vadí, že je v tom cukr, jenom tobě vadí, že to má obal! Tak se aspoň můžete zasmát teď. 

Taky naštěstí neproběhlo "zmrznutí", což je fenomén provázející výstupy civilistů v živém vysílání. Jako přípravu na natáčení jsem si totiž pustila tenhle film a celou dobu jsem trnula, že ani neotevřu pusu. 

Nakonec mi bylo líto, že je po všem. Paní Hrušková byla zvědavá a nadšená a moc mile se vyptávala a já jsem jí naložila, co jsem s sebou měla. Pak jsme se spolu všichni vyfotili a fajront, šlo se domu.

A ta jejich trouba, ta mi dala. 

No však se podívejte sami, jaká to byla sranda. A kdybyste podle mého návodu zkoušeli voskovat a něco vám nešlo, tak piště do komentářů nebo se podívejte na můj Instagram @voskovane_ubrousky, taky se to tam řeší. 

Video 1. část

Video 2. část

Video 3. část

Bag Me vs Bee's Wrap: Duel voskovaných ubrousků

Milí čtenáři, doba se změnila, nám přibyly zkušenosti a už i u nás koupíte jen voskované ubrousky nepuštěné směsí vosku, pryskyřice a oleje. Článek tedy není zcela aktuální, ale protože ho rádi čtete a protože je dokumentem jedné naší fáze, nechávám ho zde vyvěšený beze změny. 

Někteří z vás, co mě sledují na Instagramu, se už určitě těší na výsledky duelu našich voskovaných ubrousků s produkty ubrouskových profíků z americké firmy Bee's Wrap. Jestli se ptáte, proč mě vůbec napadlo se s nimi srovnávat, je to proto, že jsem člověk pochybující. Ubrousky jsem původně začala vyrábět jen pro vlastní potřebu a zprvu mě nenapadlo, že je budu prodávat. Když jsem se nadšená ze svých voskovacích pokusů pochlubila na sociálních sítích, strhla se taková lavina, že jsem ze dne na den začala voskovat i pro vás, a když byla po čase chvíle se nadechnout, zjistila jsem, že je na trhu voskovaných ubrousků celá hromada. A právě to mě přivedlo k pochybnostem, jestli to vůbec děláme dost dobře.

Spousta malých firmiček dělá vesměs to, co my - nadchly se pro zero waste životní styl a vyrábějí kusově zboží pro jednotlivce, kteří by také rádi měli opakovaně použitelné pomocníky do domácnosti, ale nejsou schopní  si je vyrobit sami. Pak jsou ale firmy, které voskují vědecky, zabývají se tím roky a přírodní alternativy ke kuchyňským produktům na jedno použití nabízejí už několik sezon. Bee's Wrap je asi nejrozšířenější z nich. Máme ho rádi i proto, že letos v únoru rozjel celosvětovou facebookovou kampaň, na jejíž vlně jsme se svezli i my, a tak jsem si pro srovnání na revanš vybrala právě je. Jejich ubrousek jsem si půjčila od Evči, která si ho ze zvědavosti koupila a teď do něj balí domácí kváskový chleba, a zde jsou mé postřehy:

1. Design

Zásadním a na první pohled patrným rozdílem mezi BW a námi je design. Voskování perfektně funguje jen v případě, že má látka dokonalou gramáž. Pokud je látka přiliš tenká nebo příliš tlustá, vosku se v ní nezachytí ideální množství a ubrousky jsou buď moc tuhé nebo se příliš rychle opotřebují. Firmy, které voskují ve velkém, si látku ideální gramáže nechaly vyrobit na míru a jejich produkty vetšinou mají jeden autorský design. Jejich předností tedy je, že všechny jejich ubrousky jsou jeden jako druhý,  stejně pevné, stejně vypadající a rovnoměrně navoskované. Není to ale škoda? Design látek přece nabízí takové možnosti! Naše ubrousky jsou pestré jako život sám. Jsou vždy z bio bavlny gramáže 118g - 130g na metr čtvereční, kterou kupujeme tam, kde nám padla do oka. Výběr látek je jedna z našich nejoblíbenějších činností a naše emailové konverzace o tom, co koupíme, by vydaly na román (vezměte v potaz, že s Evčou nesedíme v jednom kanclu, ale já ve Frankfurtu a Evča v Ostravě, a posíláme si linky, které potom rozklikáváme a komentujeme si navzájem). Naše ubrousky nejsou ani zdaleka stejné a vznikají v malých sériích většinou po 16 kusech, které bývají rychle rozebrané. V našem případě na první pohled nepoznáte, že jde o Bag Me ubrousek, zato si ale vyberete design, který vašemu oku opravdu lahodí.  

2. Voskování

Profící mají profesionální know how a stroje, které umějí voskovat krásně a rovnoměrně. Bee's Wrap je hladký a navoskovaný jako když střihne. Je pružný, trochu lepivý a voní voskem. I naše ubrousky voní voskem. Nevoskuje je ovšem voskovací linka, ale jedna z nás voskem rozpuštěným doma v kuchyni ve vodní lázni. 

My voskovací směs nanášíme štětcem a poté zapékáme v troubě. Našim heslem je a asi ještě dlouho bude ruční práce, což nám ale nevadí, protože nás to baví. Nejsme ale schopni zařídit, aby na každém centimetru našeho ubrousku byla naprosto stejná vrstva vosku. 

3. Obal

Obal má konkurence bezkonkurenčně lepší. Má ná něm vyčerpávající množství informací jak o složení, tak o výrobě i údržbě. Jejich obálka zajistí, že se k vám ubrousek dostane zcela nedotčený a pěkně poskládaný.

My ubrousky stále částečně balíme a popisujeme ručně. Informace o složení, procesu výroby a o tom, jak o ubrousek máte pečovat, se dočtete pouze na internetu. Náš přístup šetří zdroje a je více zero waste, z obchodního hlediska je ale amatérský až běda a momentálně se pracuje na tom, aby měly i naše ubrousky více profi balení. 

Bee's Wrap ke každému produktu přikládají kartičku se zajímavými fakty o včelím vosku, což lidi, kteří si přečtou vždycky všude všechno určitě zahřeje na duši. To mě fakt baví. Přiznávám statečně, že na poli obalu nad námi BW vítězí na celé čáře.

4. Funkčnost

Co do funkčnosti nám souboj zase vychází tak nějak nerozhodně. Jak už jsem psala, pryskyřice v BW nějak víc lepí a pokud do něj chcete zabalit mísu s těstem nebo se salátem, ubrousek se chytí na první dobrou, po čase ale začne mírně odstávat úplně stejně jako ubrousek od Bag Me. U obou druhů je nakonec nejspolehlivější celou nádobu do ubrousku zabalit nebo ji zatížit.  

Světlá barva BW ubrousku navíc svádí k tomu, aby ho člověk používal jen na potraviny, které nebarví. U našich ubrousků si můžu vybrat - papriku zabalím do tmavého a salátovku do světlého. Při balení svačiny mi vyšší lepivost BW ubrousku vyloženě vadila, chytaly se na něj drobky. Na poli funkčnosti mají BW výhodu, že je lze objednat v různých rozměrech od úplně malých, určených k obalení půlky citronu v lednci, až po velké, do kterých zabalíte půl skývy chleba. Bag Me ubrousky také nabízíme ve dvou rozměrech (20x20, 26x26 cm a 30x40 cm), naše škála ale zdaleka není tak pestrá. 

5. Trvanlivost

Nejraději bych vám řekla, že ubrousky vydrží úplně všehno, ale není to ten případ. Pravdou je, že voskované plátno je docela choulostivá záležitost. Trvanlivost ubrousku velmi záleží na tom, jak dobře se o něj staráte, a vaše spokojenost s tím,  jak realistická jsou vaše očekávání. Vosk je v látce sice dobře zafixovaný, pořád jde ale o dvě složky, které netvoří jednolitý celek na věky. Ubrouskům nesvědčí, když jim při skládání děláte ostré hrany nebo je skládáte stále stejným způsobem. 

U BW ubrousků bylo jemné opotřebení ve skladech patrné už v momentě, kdy jsme ubrousek vytáhli z obalu, při používání to nakonec ale nijak nevadilo. Co ubrouskům vyloženě vadí, je styk se zdroji tepla a příliš časté drhnutí pod vodou, a to platí jak pro ty naše, tak pro ty přespolní. 

BW vodu odpuzují stejně jako naše ubrousky a při dennodenním mytí vydží v tip top formě stejně jako ty naše jenom necelý měsíc, pak začnou jevit znaky stárnutí. Vím to proto, že do ubrousků balím 5 dní v týdnu sobě i dětem chleby do svačin, a že je denně myju vodou a jarem. Obzvlášť jim vadí drhnutí a pokládání na topení, tomu se vyhněte u všech voskovaných ubrousků.  Moje rada zní: Abyste předešli drhnutí, dejte si chleba s řepovou pomazánkou raději do krabičky nebo třeba do papírového pytlíku, který po svačině vyhodíte, pořád je lepší vyhodit kus papíru než si zničit ubrousek, který může dál dobře sloužit.

Kde se ubrouskům daří velice dobře, je v lednici. Jsou vynikající k zabalení nakrájené zeleniny, blokového sýra nebo suchého salámu, protože nelapají pach. Pokud jíte rychle a neděláte si velké zásoby, poslouží vám naprosto geniálně, pokud si věci v lednici pučíte týdny, v ubrouscích vám budou pomalu vysychat, zato ale nezplesniví! Mám to opět vyzkoušené ve vlastní lednici - koupila jsem bloček v potravinové fólii a stejný sýr u pultu, který jsem zabalila do voskovaného ubrousku. Ten ve fólii se po 3 týdnech změnil v sýr se zelenou plísní na povrchu, sýr zabalený v ubrousku byl trochu na skus, ale stále dobrý a zdravě vypadající.  

Shrnutí na závěr: 

Voskované ubrousky jsou dvojího druhu - voskované čistým včelím voskem nebo voskované směsí vosku, pryskyřice a jojobového oleje. 

Ty voskované čistým voskem jsou většinou ručně vyrobené lokální produkty ošetřené voskem, který včely vyprodukovaly blízko místa, kde se voskovalo, ubrousky voskované směsí se voskují strojově a suroviny na ně se svážejí zblízka i zdaleka. Všechny ubrousky vyžadují opatrné zacházení a rozdíl mezi nimi je spíš estetický. Ubrousky voskované směsí jsou lepivější a fungují spíš jako potravinová fólie, ubrousky voskované čistým voskem mají vlastnosti podobné jako alobal. Obaly na jedno použití nahrazují všechny dobře, ale ne nekonečně. Vyplatí se uchránit je styku s potravinami, které by je zaneřádily, protože byste je pak museli často mýt, a nesvědčí jim horko. Výrobky různých značek mají víceméně stejné vlastnosti, největší rozdíl je v designu. Když se například dneska podíváte k nám do obchodu, najdete tam spoustu nových letních vzorů. 

Užívejte léta a svačin na rozkvetlých loukách! Já si jdu taky užívat a u toho si budu v hlavě sumírovat článek o tom, jak ubrousky ošetřit v případě, že už se vám okraje roztřepily a vosk prořídl. Ono totiž není nikdy nic ztraceno a i hodně jetý ubrousek se dá převoskovat a dále používat.

PS: Budu ráda, když mi tady nebo do komentářů na FB napíšete o svých zkušenostech s voskovanými ubrousky, ať už těmi, o kterých píšu, nebo nějakými jinými, třeba i těmi vlastnoručně vyrobenými. Zkušeností a dobrých tipů není nikdy dost! 

Blbá reklama

Další youtuberka mluví o Bag Me. S tímhle videem je to celé jinak, než u Sustainably Vegan, která si u nás nakoupila, a pak se do zero waste sady zamilovala natolik, že o nás natočila už dvě videa. Taylor si o sadu sama řekla s tím, že chystá minimalistickou sérii a že nás super zpropaguje. Asi to nějak souvisí s věkem, ale super propagaci i minimalistickou sérii si představujeme jinak, pukali jsme s Evčou smíchy, když jsme si to pustily. Ale blbá reklama taky reklama, žejo.

Nové jarní vzory

Máme hromadu krásných fotek naší nové jarní kolekce ubrousků voskovaných včelím voskem. Tolik se mi líbí, že vám je sem musím rovnou všechny pověsit.

V únoru to bylo půl roku, co jsem na Jánošíkových dnech v Těrchové koupila svůj první bloček včelího vosku, abych si vyrobila voskovaný pytlík na svačinu. 

Ti, co sem chodí, ví, že z pytlíků nakonec byly košíky na kosmetiku (dodnes mají čestné místo u nás v holčičí koupelně) a že mě to stálo několik pokusů a omylů, než jsem zjistila, že svačina se nejlépe balí do ubrousku.

Nejlepší voskované ubrousky jsou ty voskované rozpuštěným voskem a zafixované v troubě. Pokud sem chodíte okukovat, chtěli byste se do toho pustit, ale ještě jste se nehecli, vážně to nic není!

Samozřejmě si je u nás můžete i koupit, protože sezóna dlouhých procházek, svačin v batohu a pikniků u řeky se bllíží a člověk by na ni měl být dobře připraven!

Na Fleru jsou na výběr poslední kusy z podzimních a vánočních vzorů. Všechny nové vzory jsou z velice kvalitní bio bavlny vyrobené v Japonsku a dají se objednat jenom přes Etsy.

 Pokud máte zájem, nenechte se odradit angličtinou, vbírejte a nakupujte. Alternativně můžete poslat  závaznou objednávku na bagme@bagme.net a Evča, která se o celé Bag Me neuvěřitelně dobře stará a která všechny ubrousky vlastnoručně navoskovala, vám všechno potřebné pošle mejlem.  

V nabídce je znovu i náš doposud zatím nejpopulárnější vzor, a to ten s mráčkama a deštěm. Pokud netušíte, k čemu přesně by vám takový ubrousek byl dobrý, tak vězte, že

- k zabalení obloženého chleba, rohlíku a dalších potravin

- k přikrytí misky s jídlem nebo otevřené sklenice 

- k uchování parmazánu v ledničce

- k zabalení mýdla do kosmetické tašky

- dá se poskládat do kornoutku a použít jako pohárek na vodu

- dá se použít jako talíř

Voskování včelím voskem je tradiční stará technika a takto ošetřené plátno se k uchovávání potravin používalo věky. V závislosti na tom, co do ubrousku budete dávat, jak často přijde do kontaktu s vodou a jak s ním budete celkově zacházet vám jeden ubrousek vydrží minimálně 3 měsíce nebo klidně i celý rok.

Když se mírně ošoupe, začne se třepit nebo se z něj začne odlupovat vosk, stačí ho přežehlit přes pečící papír a  zastřihnout mu okraje. Při větším poškození je možné ubrousek převoskovat a jede se vesele dál.

U nás doma je už půl roku téměř denně používáme a podařilo se nám díky nim zredukovat značnou část svačinového odpadu. Kdo chodí ke mě na instagram, ten ví, že se mi dostal do ruky výrobek vermontské firmy Bee's Wrap, která jako jedna z málla na svět vyrábí voskované ubrousky ve velkém v různých provedeních. Jejich ubrousek jsem otestovala srovnala s tím naším a brzy tady na blogu sepíšu výsledky svého bádání (to brzy, prosím, berte s rezervou). 

Co se bude dít

To by mě taky docela zajímalo. Původně jsem si myslela, že až bude mateřská u konce, Bag Me nechám tak nějak dodýchat a budu tady psát o něčem jiném, třeba o práci (asi jste pořádně napjatí, co že to budu dělat, žejo?),  sthla se ale taková smšť zájmu, že by bylo vyloženě nezodpovědné vůči všem těm milým zerowaste sad chtivým zákazníkům nechat to jen tak vyhnít. Jedno youtube video a taková paseka. Nechala jsem se úplně zahltit, popletla jsem lidem obálky, poslala špatné zboží, tu něco chybělo, tam něco přebývalo, prodala jsem jednu věc dvakrát a obecně udělala spoustu přešlapů ze spěchu. Hlavně jsem si teda uvědomila, že jsem v Bag Me udělala všechny chyby, které vyčíslujou v příručkách, jak úspěšně podnikat. Neměla jsem jasnou vizi, bála jsem se investovat a dělala jsem zarputile všechno sama, a když zájem přesáhl mé možnosti, prostě jsem na chvíli zavřela krám. 

Vize si mě naštěstí našla sama. K tomu jsem přemluvila kámošku Evu, která na gymplu seděla přede mnou, mládí jsme spolu prochodily s batohama ve skautu a navrch je obchodnice tělem i duší, aby mi pomohla. Přikázala mi obchod zase hned otevřít, splašila další kámošky, které nám pomáhají šít, abychom nemuseli odmítat objednávky, a teď vymyslela, jak se všechno přesune z Frankfurtu do Ostravy, abych se mohla v klidu soustředit na novou práci. Jojo, jak říkal kdysi Paroubek, ve dvou se to lépe táhne. Mám z toho velikou radost, při každé další objednávce mi poskočí srdce. Díky Eviným opatřením se nemusím pořád hrbit v dílně, ale můžu si nadále hrát s voskem, protože voskované ubrousky mě momentálně baví nejvíc, a jestli na ně máte zálusk, koukejte průběžně do obchodu, pracuju na nových vzorech.

 A jinak se, jak vidíte na fotkách, samozřejmě chystáme na vánoce. Byly jsme s holkama jako každý rok o víkendu péct v krásné chalupě Peckův mlýn. Měla jsem problém dojet, protože paní majitelka si při popisu cesty spletla pravou a levou stranu, takže jsem jezdila tam a zpátky mezi vesnicemi Úterý a Krsy a hledala odbočku. Jinak dokonalost, jsme po těch letech fakt sehraná manufaktura, jen byl víkend moc krátký a mám pocit, že jsme si nic neřekly. Příští rok by to chtělo jet už od čtvrtka. 

Taška na fotce je pro jednu známou, objednala si ji na uchovávání toaleťáků a kuchyňských utěrek, prý je do ní nastrká a pověsí ji do skříně. Dobrý nápad. Mě by se taková taška hodila taky na toaleťák, mohla bych ho do ní na chalupě v sámošce nakoupit bezobalově 12 rolí, pořád tam totiž vedou kusový Harmasan. Ale neudělám to. O prázdninách jsem se Harmasanem pořádně zásobila a rodina si stěžovala, že je bolí zadečky. Tuhle mi psala Jana z Czech Zero Waste, že by ji zajímalo, jaké to je snažít se žít zerowaste s rodinou. Jani, je to peklo :)

Mimochodem, kniha Zero Waste Home vyšla česky pod titulem Domácnost bez odpadu, takže jestli mezi vámi a cestou k zw stála jenom jazyková bariéra, můžete ještě honem napsat Ježíškovi. Koupíte ji zde.  Hezký den všem.

DIY: Jak na sáčky ze záclon

Advent je oficiálně za dveřmi a řešit dárky veřejně už není tak úchylné, jako ještě před týdnem :) A protože jsem z komentářů pochopila, že se někteří z vás nechali inspirovat a chystají se nadělit známým sáčky na ovoce a zeleninu ze záclon, nafotila jsem vám, jak je šiju já. Kdyby někomu z vás nebylo jasné, na co že takové sáčky vlastně jsou, podívejte se sem.

Pokud máte doma starou záclonu, tenhle návod je přesně pro vás. Jestli nevíte, jak přesně je vaše záclona stará nebo má jinak nejasný původ, chytněte ji pevně uprostřed oběma rukama a vší silou škubněte. Vaše záclona bezpečně drží?  Klidně se do projektu pusťte. Jestli ovšem škubací test ukáže byť jen malé vady materiálu, ušetřete si práci a sežeňte si jinou záclonu. Vyzkoušela jsem různé druhy síťovin i záclonovin a ideální balanc mezi malou hmotností a pevností jsem našla třeba u metrážové záclonoviny z Ikey. 

Předností starých záclon je většinou jejich krásný vzor. Tyhle sáčky jsou ze záclon z chalupy, které zbyly po původních majitelích. Ne všechny prošly škubacím testem a ze všech oken vyšlo jenom na  6 sáčků. 

Druhou, obrovskou předností hotových záclon obecně je, že za nás už někdo udělal kus práce - nahoře i dole ušil lem, který nám poslouží jako tunýlek na provléknutí šňůrky. A úspora času a práce se vždycky počítá. 

Škubací test máme za sebou, teď už potřebujeme jenom nůžky, špendlíky a šicí stroj. Nejprve ze záclony odpáráme zdrhovací proužek, do kterého se zavěšují žabky. 

Hezky pěkně opatrně, abychom záclonu neporušili a aby tunel zůstal v původním stavu. Může se stát, že tunýlek je ušitý jen v ruce, v tom případě doporučuju prošít lem (případně oba lemy) na šicím stroji.

Záclonu přeložíme na třetiny na výšku, čímž získáme tři pruhy,  dva s tunelem (horní a dolní lem záclony) a střední pruh. Moje záclona měla 120 x 145 cm, takže jsem získala tři 40 centimentové pruhy. Ty jsem přeložila na polovinu a znovu rozstřihla. Získala jsem 6 dílů vysokých 40 a širokých cca 72,5 centimetrů.

Díly jsem oddělila od sebe a každý z něj opět přeložila na polovinu - tady pěkně vidíte tři z nich - 2 s tunýlkem a jeden bez, které už stačí jenom sešít.

Otevřené kraje jsem dvakrát založila a pořádně sešpendlila. U dílu ze středu záclony, který nemá tunýlek, špendlím a sešívám po celé délce, u dílů s tunýlkem nechám lem s tunýlkem nesešitý, pouze ho začistím nebo zapošiju, pokud se páře nebo mi přijde, že by potřeboval zpevnit. 

Sáčky jsem pevně prošila zik zakem.

Sáčky ze středního dílu jsem prohlásila za hotové a odložila stranou, do zbylých ještě zbývalo navléknout provázek.

Můžete použít kus vlny nebo třeba režnou šňůrku jako já. 

Stará dobrá metoda se zavíracím špendlíkem nezklame a navíc je docela fotogenická, no ne? :)

A je hotovo. Na světě je 6 sáčků na ovoce a zeleninu, 4 se zdrhovadlem a 2 volné. 

Přeju vám hezký víkend a jestli se pustíte do šití podle mého postupu a budete mít takovou radost z výsledku, že se budete chtít podělit, klidně mi pošlete fotku, jsem totiž děsně zvědavá.