neděle 6. listopadu 2016

Soutěž o Barnabáškovy knihy

O obyčejně neobyčejných pohádkách o malém Barnabáškovi jsem tady už psala. Krásné příběhy pro děti předškolního věku, které rád čte i náš desetiletý Andrej, se obzvlášť hodí k předčítání před spaním, protože je v každém příběhu schovaná i vtipná linka pro dospěláka rodiče, takže nehrozí, že byste u čtení usnuli nudou dřív než vaše ratolesti. 


Spisovatel Balázs Zágoni se před dvěma týdny objevil ve Frankfurtu u příležitosti knižního veletrhu. Bydlel u maďarských sousedů, našich kamarádů, a protože měl čtení v mezinárodní škole,  do které chodí i naše děti, ocitla jsem se v roli jeho řidičky a průvodkyně. Což bylo moc fajn. Ukázalo se, že jsme oba tak zhruba stejně staří, máme s báječnými životními partnery stejný počet dětí, že jsme se oba kdysi živili jako filmoví recenzenti a že oba zpětně nechápeme, jak jsme mohli být tak arogantní a dovolit si hodnotit práci druhých. 


Čím víc lidí potkávám, tím víc vyniká, jak je můj unikální příběh banální. Zprvu mě to štvalo, ale časem jsem v tom nalezla jistý klid. Takové potvrzení, že všechno je tak, jak má být. Že jedinečnost není v tom, co v životě děláme, ale v tom, jak se k němu stavíme. V drobnostech, úsměvech, nezjištnosti, eleganci, rovnováze, přívětivosti a sebevědomí říct ano stejně jako říct ne. 
Zkrátka, setkání s Blázsem Zágonim bylo inspirativní po všech stránkách a profitovat z něj budete i vy, protože nakladatelství Triton mi věnovalo obě Barnabáškovy knihy do předvánoční soutěže a vy o ně teď můžete soutěžit. 


Jde vlastně o knihy tři, protože druhý díl je dvojkniha! Pokud máte malé děti a rádi jim čtete nahlas, lepší knihu abyste pohledali. 


Pro účast v soutěži toho není třeba udělat mnoho, stačí napsat do komentáře, kterou knihu z těch, co vám předčítali v dětství, si nejvíc pamatujete, a jestli jste ji četli, anebo plánujete číst, i vašim dětem. U mě jsou takové knihy dvě: Jak Lucka vysvobodila prince Pašajdu a Italské pohádky Itala Calvina. Ty jsem opravdu milovala a dětem je předčítám dodnes. Jsou trochu drsné, hrdinové se v nich věnují otcovraždám,  matkovraždám i kanibalismu, podstrkují oněmělým královnám místo novorozeňat štěňata a hříšníky házejí do vroucí smoly, ale právě proto jsou tak dobré a přitažlivé. Děti už se sice trochu vzpouzejí a s kyselými výrazy vykřikují "Italské nééééé!", ale jen co zazní první slova kterékoliv z pohádek, ztichnout a nedutají až do konce.  Už se těsím, až do nich doroste i Leuška.


Soutěž byla ukončena :)

49 komentářů:

  1. Já si moc nepamatuji co mě máma četla, ale nejvíce mám v paměti Kája Maříka a pohádky Hanse Andersena :). Ty jsem četla pořád dokola...
    Tyto knížky mám v seznamu, takže se moc ráda zúčastním. děkuji Martina
    barabasca.made@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  2. Nejoblíbenější kniha z dětství byla Krása nesmírná, četli nám ji rodiče před spaním a později jsem si ji mnohokrát četla sama. Moje děti do ní zatím nedorostly, ale moc se těším, až opět nalistuji Kostěje nesmrtelného nebo Babu Jagu v hmoždíři

    OdpovědětVymazat
  3. Moc si nevybavuju z detskeho cteni. U dverky se snazim vryt do pameti vic ... barunka.pavova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Nám rodiče vůbec nečetli, ale četla jsem si pak sama a dodnes čtu hodně a miluji to. Moje nejoblíbenější série knih je o Anně ze Zeleného domu, to mi sice bylo už tak 10 let, ale dodnes si je ráda přečtu a doufám, že se později bude líbit i mé dceři.
    email: matilda.rozikova(a)gmail.com

    OdpovědětVymazat
  5. Pamatuji si jen, ze nám rodiče četli Kocoura Mikese, letos jsem ho o prázdninách četla dětem na chalupě s bylo to velmi nostalgické. A taky nám táta namluvil na kazetu Pejska a kočičku, protože hodně cestoval a nemohl nám číst. To jsme milovaly, ale bohužel se někde ztratila. A ja jsem pak hltala Děti z Bullerbynu, ale to už jsem si četla sama. V.Belikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Moje úplně nejoblíbenější byla Ronja, dcera loupežníka a O chytré kmotře lišce, ta zrovna dcerku nebavila vůbec, ale celkově do poslouchání pohádek dorostla až teď v 5ti letech, dřív na to nějak neměla trpělivost :) ivusha@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Já si pamatuji děti z bulrbinu. Stepa má teď hodně oblíbené příběhy skřítka medovnicka. b.konarikova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Mě v dětství naprosto fascinoval Birlibán Eduarda Petišky. Trochu strašidelné, trochu poučné, hodně dobrodružné a hodně nápadité:) Určitě dceři přečtu a budu měnit hlasy s postavami tak, jako to dělával náš táta. p.vytiskova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  9. Tak tahle knížka vypadá naprosto super, šoupu ji na mini chlapíkův přací list knížek v češtině až přijedem jdu se na ní hned podívat, neb český knížky mi začínají chybět..do soutěže se nepřihlašuju nechci tě zruinovat poštovným, ale měla jsem děsně ráda Věti z Bullerbynu, O princezně Rozmarýnce, Neználka a později Štorcha a ještě děsně moc jinejch knížek, který nám naši četli před spaním!

    OdpovědětVymazat
  10. Milovala jsem knížku po moji mamince Hanka jede za štěstím. Byla to ta nejkrásnější knížka kterou jsem kdy četla a že to bylo mockrát ;-) .
    lenboda@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Knížky jsou krásné, zkouším štěstí. Dětem čteme často, hodně a nadšeně i s mužem. Knížky nové, i ty co jsme měli rádi jako děti.
    Pokud neuspěji, donese Ježíšek :)

    OdpovědětVymazat
  12. První snad vůbec co si pamatuji je leporelo Cvrček a mravenci od V. Kubišta a J. Novák. Maminka to znala zpaměti a ja to dětem čtu. Mám dokonce dvě doma, jedno starý vydání od tety a novější od mámy pro vnoučata. Kdyby někdo jednu chtěl, můžu darovat. Katerinarask@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  13. Z dětství si pamatuju více knížek, které mi maminka četla. Pokud bych si měla vybrat jen jednu - byla by to pohádka O Květušce a její zahrádce ze Špalíčka veršů a pohádek. Maminka nikdy nespěchala, pohádku nezkracovala a já se na ni těšila víc než na tehdejší Studio kamarád (i když byla poměrně smutná). Tuto krásnou knížku plnou říkadel a pohádek dostala i naše princezna a já jsem zvědavá, která z nich se stane její nejmilovanější. k.semelova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  14. ja jsem zboznovala Brouka Pytlika :) h.kubovcova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  15. Já měla ráda knížku 366 pohádek na dobrou noc a občas jsem si ji četla i sama.
    kontakt: simonetablog@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Já si asi nejvíc pamatuji knihu Krása nesmírná. Byla pro mně strašidelná a některé obrázky mám v paměti doteď. Nejspíš se pokusím ji sehnat. Ale když ještě rozvedu četbu dětem, hrozně se těším až si s dcerkami přečteme knihu Astrid Lindgrenové Bratři lví srdce, miluji tu knihu a jsem zvědavá, jestli i pro dcery bude tak silná. Mějte se hezky, kukuana.
    (kontakt: kukuana@centrum.cz)

    OdpovědětVymazat
  17. Barnabáškovi knihy vypadají nádherně. Z dětství mi v hlavě utkvěla kniha Špalíček pohádek a Ronja dcera loupežníka. drmot@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  18. U nas se cetlo hodne, ja si pamatuju, ze nam vetsinou citaval tatka, nejsilnejsi zazitky byly asi z knih Mahulena, krasna panna a Krasa nesmirna.
    helena.zlin@post.cz

    OdpovědětVymazat
  19. Nám četla nejvíce babička, pohádky. A když nečela, tak vyprávěla, nejčastěji O Červené Karkulce nebo O veliké fazoli. Tyhle dvě pohádky jsme se sestrou pořebovaly slyšet každý den (babička s námi bydlela:-) A zamilovala jsem si i Broučky a Fimfárum.

    Našemu kloučkovi jsme začli číst už v době, kdy teprvá prděl do plodové vody:D Teď ho více zajímá, když mu zpívám nebo jen vyprávím, jakmile skloním hlavu do knížky, je zle:D Ale makáme na tom! :D

    Veronika
    veru.kudelova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  20. Jé, podle tvé recenze jsem si Barnabáška napsala na vánoční seznam! Já jsem milovala Gabru a Málinku, kterou nepřekonatelně četla mamka. Bylo to i tím, že bydlíme "kůsek od cérek ze Štítné". Druhá nejoblíbenější byla Děti z Bullerbynu. Doma máme dva malé ogárky, čteme hodně, momentálně Pavouk Čenda od Pavla Čecha.

    Jana
    janaondrusek@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  21. Strasnostrasne jsem brecela u Bratri lvi srdce, to si pamatuju, jak dneska. Hned se du podivat, jestli ji maj v knihovne :-) Vybavuju si i na Ronju, Gabru a Malinku, Kaju Marika, Karkulina... Lucku jsem si poustela porad dokola na gramci, tu jsem taky mela rada!

    OdpovědětVymazat
  22. Zuzi, nebudu nijak originalni, kdyz na to koukam - milovala jsem Krásu nesmírnou - všechny ty příběhy s Babou Jagou, potom taky pohadky od H. Ch. Andersena a později od A. Kutinové - Gabru a Málinku, jo a od Ransome - Amazonky z Vlaštovky .) Muck papa Lina

    OdpovědětVymazat
  23. Já si vybavuju: Kája Mařík, Broučci, Malý Bobeš a Patero pohádek. filipcovamarketa@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  24. Milovala jsem pohadky od Bozeny Nemcove a Jana Drdy. Sama pozdeji jsem stale cetla Neznalka a na stredni Muminky.
    Jo, to byly cteci casy:-)
    Bohunka zavinac naiser tecka cezet

    OdpovědětVymazat
  25. Dobry den, knizky jsou krasne. Ja si pamatuji cteni o Ferdovi, urcite ho budeme cist i prckovi, ale zatim nam staci jen knizky s obrazky zviratek a delame buuu a beee a ihahaha:)) adelahasova@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  26. Mamka nám asi nečetla, vůbec si to nevybavuju, ale pohádky nám vyprávěla a hodně si jich taky sama vymýšlela a ty jsme měli s bráchou nejradši. Možná i ta absence společného čtení mě motivovala k tomu, že jsem se naučila brzy číst sama. První knížky byly takové ty s velkými písmeny, pořád dokola jsem četla Aničku a básničku a Aničku malířku od Petišky s ilustracemi Heleny Zmatlíkové. A pak Zuzajdu a Jurajdu. Později jsem byla hodně na Foglarovky. :-) A knížka, která se prolíná mým dětstvím i dětstvím našich děti, je Zahrada od Trnky. Posloucháme i jako audio v autě a už to známe všichni skoro nazpaměť.
    z.streichsbierova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  27. Italske pohadky jsem taky mela rada. Trochu hororu. Zatím mi na ne přišly mohla. Deti male, ale možná už přišel čas to zkusit. Pak se mi ještě vybavil Neznalek. Obzvlášť ve Slunečním městě me fascinoval. Ten dum co se otáčel ... U holek ted nejvic leti princezny a zacinaji se prosazovat kone a ponici. Misa (1412@centrum.cz)

    OdpovědětVymazat
  28. Moje máma má ráda klasické pohádky od Hrubína, takže Velký špalíček pohádek, co teď máme doma z mého dětství je úplně v rozkladu a já ho taky ráda čtu, jenže děti tuhle klasiku moc nechtějí, tak čteme nejvíc nějaké nové, které jsou ale psané tak, aby děti nějak pozitivně naladily a je tam na konci i něco jako "kouzelné poselství". Mezi moje oblíbené, co nám mamka četla nahlas patřily určitě Mikulášovy patálie a Pipi dlouhá punčocha a taky jsem měla ráda knížku pohádek od Macourka: Jak se hroch bál očkování (se mu ani nedivim :) tu mám v plánu číst, už jsem si jí od rodičů přivezla. dana.zebra@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  29. Na predcitani nejake knihy si nevzpominam a sama jsem moc rada necetla, az mi padla do rukou kniha od Amalie Kutinove Gabra a Malinka - ta me vtahla do pribehu, ukazala kouzlo cteni a vzbudila nadobro ve me touhu po knihach.
    Mozna se mi ta kniha libila proto, ze se dej odehraval tam, kde se odehravalo moje detstvi - louky, lesy, potucky v okoli Valasskeho Mezirici. Ted ziji v zahranici, hltam kazdou ceskou knihu a jezdim s mymi kluky na navstevu za babickou zase k tem loukam, lesum, potuckum a jim se to taky libi....stejne jako ta kniha.
    (pavlina.bruening@gmx.de)

    OdpovědětVymazat
  30. mám ráda klasickou literaturu, Větrná hůrka a Robinson Crusoe prostě navěky
    Dále jsem dost četla knížky od Enid Blytonové a S holkou si nehrajem a strašně moc dalších.....knihomol
    naty@naiser.cz

    OdpovědětVymazat
  31. Ahojky..! :) Mám ráda Divoké kočky a Rychlé šípy, nebo nějaké jiné Foglarovky..
    sara@naiser.cz

    OdpovědětVymazat
  32. Mně rodiče knížky nečetli. Jsem třetí a asi na to už nezbyl čas. Když mi byly čtyři roky, táta začal studovat výšku a jediné místo, kde se mohl v našem panelákovém bytě učit, byl dětský pokoj. Tak jsem dalších 5 let usínala s paragrafama. Mě to tedy nepoznamenalo, ale z bráchy se nakonec stal také právník. Cítím, že ke knížkám nemám tak blízko jako můj manžel, kterému doma četli. Nejradši vzpomíná na Ezopův životopis a jeho bajky.

    OdpovědětVymazat
  33. dagmar.brtnikova@gmail.com
    U nás byla oblíbená knížka Ferda Mravenec. Děkuji za moc hezkou soutěž. Pokud s emi nepoštěstí, knížky hned objednám, moc se mi líbí

    OdpovědětVymazat
  34. Ahoj,u nás se čte každý večer před spaním. To je v režii tatínka. Mě osobně výjimečně přečetl pohádku táta. Moc se mi libi kniha od Ester Staré ...A PAK SE TO STALO...Vtipná,poučná,krásné ilustrace...Doporučuji.
    apple.michaela@email.cz
    Michala

    OdpovědětVymazat
  35. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  36. Krásný den, my téměř každý večer poslouchaly veršované pohádky od Fr. Hrubína - dvakrát sedm pohádek a naše malá je už umí taky skoro nazpaměť :-) a pak ještě básničky od J. Žáčka (Pro slepičí kvoč apod.). Jinak u nás momentáně frčí Medovníček a Štaflík a Špagetka.
    Lenka (cislenka@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  37. Ahoj, taky jsem milovala Pašajdu, kterou nám četla naše babička (letos jí je 93 let)před spaním o prázdninách. Nejraději jsme měli Andersonovu Malou mořskou vílu, u které jsme se sestřenicí plakaly. A Diamantovou sekyru a mnoho dalších... Annika@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  38. Ahoj Zuzko, nějak ty všechny předvánoční soutěže s malou prďolkou nestíhám, ale tyhle knížky vypadají úžasně.. A tak kráásně o nich píšeš, že prostě neodolám.. Myslím, že Gabra a Málinka už tady několikrát padly, tak se přidávám. Ty už jsem si ale četla sama. Když jsem byla prťous, nejvíce si vybavuju příběhy o zvědavém štěnátku ilustrované panem Milerem. No a pak taky Luisu a Lotku, to teď donesla Klárka z knihovny, tak jsem zvědavá, protože už si vůbec nepamatuju o čem to bylo.. Měj se krásně
    Bára
    knezinkova.barbora@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dyť to je přece jasný, trpaslíci mají přednost! Doufám, že pěkně spíte a všichni se dobře máte!

      Vymazat
  39. Ma nejoblibenejsi knizka z detstvi je Gabra a Malinka ve vydani jeste po me babicce. V knihovne maji vsechny tri dily cestne misto :-)
    Pekny den,
    Misa (michaela.rekova@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
  40. ZUZKO, KRÁSNÁ GA, NEODOLÁM, JSEM TOTIŽ KNIHOMOL ..... má nejoblíbenější kniha z dětství ???? Děti z Bulerbynu a stejně jako u Míše Gabra a Málinka ...... Marki

    PS: hochova.marketa@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  41. Milovala jsem klasiky jako kocour Modroocko, Detiz bullerbynu, Gabru a Malinku, Kaju Marika apod.. ted z tech novodobych se mi libi klasicke Burtonovky anebo treba nedavny cesky art projekt O dire z trychtyre 🙂
    Mitsuuko@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  42. Mne nikdo cist nechtel/nemel cas, naucila jsem se brzy si cist sama a slibila si,ze svym detem budu cist porad :-) Moje deti nastesti knizky milujou,ale zase se mi "nedari"-naucily se pismenka brzy a chteji cist oni mne :-)ale to taky neni spatne ...:-)
    Jinak jsem jako mala milovala Kroniku mesta Kocourkova a Princ a Skrivanek
    Tak treba se stesti na me usmeje? :martimartinkova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  43. Mě je deset a maminka už mi skoro nečte, ale já si čtu každou chvilku. Já čtení prostě zbožňuji a nějradši mám knížku Pohádkov a Nejlepší kamarádky. Ráda bych, aby
    si jednou moje děti knížku Pohádkov taky oblíbily.
    Káťa 10 let
    kata@naiser.cz

    OdpovědětVymazat
  44. Já si pamatuju, jak nám tatínek předčítal Vinetoua :-) Nejlepší ale bylo, že to četl právě on, že si i po těžkém dni na nás udělal čas...
    helena.knopfova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  45. Nádherné knihy :-). Z dětství si vzpomínám na knihu DĚTI Z BULLERBYNU od Astrid Lingrenové s jejich "vyvedenými příběhy". Pamatuji si na dobrodružství, akci, šílené nápady a chyby kamarádů - Lasseho, Olleho, Britty, Anny a Bosseho (už jen jména byla zajímavá. A ilustrace od Heleny Zmatlíkové - no nádhera! Nyní čteme pohádky od Jiřího Žáčky - Pohádky pro malé rozumbrady a Staré České pověsti (Eislerová). Hlavní je najít si na čtení čas. Na Děti z Bullerbynu jsou naše děti ještě malé, ale už se těším, až s k nim dostaneme! :-D. Klára Klara tečka Corvinova zavináč centrum tečka cz. Hezký den!

    OdpovědětVymazat
  46. ps.s. omlouvám se - za překlep - Jiřího Žáčka :-)

    OdpovědětVymazat
  47. Ahoj, vzpomínám na Káju Maříka, kterého nám babička pošťačka koupila, protože ho sama měla ráda, a potom Řídících Márinku. Ten štůsek knížek "na pokračování" mě v dětství vždycky fascinoval, podobně jako všechny díly Svéhlavičky, kterou měla druhá babička ve své knihovně, ještě v červené textilní lesklé vazbě. Opravdická červená knihovna:-)
    nikodemu@seznam.cz

    OdpovědětVymazat