Obal na svačinu z voskovaného plátna - návod

V rámci lednové inventury jsem zjistila, že jsem všechno voskované plátno použila na obaly na plavky, které jsem šila na vánoční trhy. Ušila jsem jich hodně, protože na prvním trhu se po nich jenom zaprášilo, zatímco na druhém se prodal jenom jeden, což znamená, že je brzy najdete na Fleru. 

Taky z toho vyplývá, že v obchodě nepřibudou nové obaly na svačinu. Vychytat dokonalý lunchbox docela trvalo, a až se za rok za dva rozhodnu zase jeden ušít, určitě si nebudu pamatovat, jak jsem to přesně dělala. Takže dávám na blog tenhle fotonávod, ať si ho pak mám kde vygooglovat. 

Potřeba jsou: 30 cm dlouhý dělitelný zip, voskované plátno o rozměrech 30 x 40 cm a normální a zipová patka. Pokud chcete mít i poutka u zipu, budete potřebovat ještě 6 cm popruhu nebo další kus voskovaného plátna 7 x 15 cm.

Pracovat s voskovaným plátnem není žádná věda a navíc to jde rychle, protože není potřeba začišťovat kraje ani všívat podšívku. Pláten je několik druhů: dělí se podle toho jak pevná je samotná látka a jak silná je vrstva naneseného laminátu. Některá jsou tenká a ohebná, asi jako látka větší gramáže. Takové plátno ("acrylic coated cotton") na tenhle projekt není vhodné, protože nedrží tvar. V úvahu nepřipadá ani vixlajvantová ubrusovina, která se chová úplně stejně a navíc páchne jako školní jídelna. Na obal použijte silné plátno s tlustou vrstvou lamina ("woven cotton backing oilcloth"). 

Já jsem použila tohle. 

Pokud chcete na obal našít logo nebo jmenovku, udělejte to hned. Cca 5 cm od krajů bude látka zahnutá, a tak si dobře rozmyslete, kde logo chcete mít. Až budete hotoví, sundejte běžnou patku a pohledejte v příslušenství tu zipovou. 

Pokud nevíte, kde ji máte, jestli ji vůbec máte a nebo pokud jste líní patku měnit, rovnou vám říkám, že  bez ní to nebude ono. Plátno klade odpor a zip k němu nic tak pěkně nepřitlačí jako tahle patka, která udělá ten nejrovnější z rovnějších stehů u zipu. 

Teď přiložte zip k látce lícem k líci a od kraje ke kraji ho přišijte. 

Šev přimáčkněte k rubu látky, plátno otočte lícem nahoru a ještě jednou prošijte od kraje ke kraji jako na fotce dole. (Na té je taky vidět, že by můj stroj potřeboval vyčistit. Netušila jsem, že máme takhle dobrý foťák).

Pak zip otevřete a jeho volnou část přišijte k druhé straně. Kdybyste zip zapnuli, měli byste váleček se zipem uprostřed, jako ten dole na obrázku. 

Vy zip ale ještě nezavírejte a obraťte látku nejprve naruby, teprve pak ho zavřete. Zipovou patku zase vyměňte za obyčejnou.

Vycentrujte zip (na podložce s mřížkou to jde samo) a pod něj vložte poutka. Na ně použijte kus obyčejného popruhu anebo si je ušijte ze zbytků voskovaného plátna. Můj stroj ale s několika vrstvami laminátu docela bojoval, zoubky ho nechtěly posouvat a výsledek není perfektní. Takže pokud máte po ruce hotový popruh, nejlépe v barvě zipu, se šitím poutek se nezdržujte. Voskované plátno z líce docela lepí, takže poutka nešpendlím, při téhle tloušťce to ani moc dobře nejde. Obě strany s vloženými poutky prošijte. 

Strany, které jste sešili, přiložte k sobě, jakobyste chtěli, aby se švy navzájem dotkly. Zezhora i zezdola tak budete mít kosočtverce, v jejichž jedné půlce bude zip začínat nebo končit. 5 cm od cípu každého rohu udělejte tužkou  čáru podle pravítka. Tentokrát rohy doporučuju sešpendlit, přes 2 vrstvy to jde lehce. 

Čáry projeďte šicím strojem a rohy tak centimentr od stehů odstřihněte. Není nutné použít zubaté nůžky, protože plátno se netřepí, jenom to trochu líp vypadá. 

A lunchbox je hotový. zbývá ho obrátit vzhůru nohama, 

a zapnout zip. I bez obsahu krásně drží tvar. 

A pokud budete mít chvíli a chuť, můžete si na něj ještě vyrobit visačku. Jak na ni si řekneme třeba zase příště!