BagMe: Post, ve kterém vyprávím vtip, vyrábím dárky a Kiki jsou 4

Začínat post vtipem je trochu laciné, tenhle vám ale prostě musím říct.

Kněz, pop a rabín se baví, kdy začíná život. "Život začíná, když je dítě počato," říká kněz. "Nene," oponuje pop. "Život začíná, když se dítě narodí." Pánové, vy nic nevíte," kroutí hlavou rabín, "život začíná, když žena vezme děti a odjede na týden k matce."

Mému muži začne život skoro na celé léto. Nejprve vezmu děti k matce, a pak se s nima na šest týdnů uklidím na chalupu v Česku. Přijedou kamarádi, žádný Frankfurt, žádná němčina, ale taky žádná školka a pravděpodobně i žádné blogování a šití. Stroj samozřejmě pojede s námi, v hlavě mám ale jen JEDEN projekt, který bych ráda dokončila do Andrejčových narozenin. Tenhle quilt z těchhle látek.

Muž mi z poslední cesty do Ameriky přivezl tuhle jelly roll.

Ani teď tomu šití moc nedávám. Andrej jde po prázdninách do školy a kam přijde, tam se s ním chtějí loučit. Tři roky ve školce je potřeba důstojně uzavřít. Andrej vymyslel, že bych chtěl svým kamarádům darovat polštářky se svojí fotkou, aby s ním spali v posteli a nikdy na něj nezapomněli. Taky vám to přijde gay? Snažila jsem se mu vysvětlit, že to by jim rovnou mohl dát plyšáka a že se to pro kluka nehodí, syn je ale tvrdohlavý po mně. Když jsem zjistila, kolik by polštáře stály, udělala jsem přednášku o tom, že největší hodnotu má dárek, který vyrobí on sám, a v duchu počítala hodiny, které to bude stát mně.

Polštář jsme vyrobili jen jeden pro paní učitelku a fotky jsme zarámovali do vlastnoručně vyrobených rámečků. Dělat tyhle rámečky mně naštěstí fakt baví. Když přijde na práci s lepidlem, nevím, kdy přestat.

Na takový dárek toho člověk nepotřebuje moc. V Picase vygenerovanou a otextovanou koláž z fotky a barevného pole, které vyrobíte ve windowsovském paintu nebo v online photo shopu (já používám pixlr.com, nabízí třeba tu černou strukturu pod textem a spoustu dalších pohledných filtrů).

Dále lékařské špachtle (koupíte za babku v lékárně), plastové zažehlovací korálky (koupíte za babku v Ikei), kartón z krabice a spoooooooustu lepidla. Doporučuju lepidlo typu Herkules, různá průhledná dětská lepidla jsou v tomhle případě k ničemu. Drží jenom papír a plastové korálky po zaschnutí odpadávají.

Lepení byl dobrý nápad. Děti se do něj ponořily obě a já jen lámala špachtle a snažila se dohlédnout na to, aby zbylo lepidlo i na poslední rámeček. Zadní stranu jsme opatřili samolepicími háčky z hobby obchodu.

Nalepili jsme je do ideální poloviny i přesto, že korálky nebyly nalepené rovnoměrně. Případné převažování se dá vyřešit odstřižením kousku kartónu na těžší straně.

Když zrovna nevyrábím dárky, tak peču. Když se něco slaví v Německu, ať jsou to narozeniny, rozlučka anebo triumf ve fotbale, je potřeba Kuchen.

Kristince byly čtyři, a tak jsme upekli dva dorty - jeden do školky a jeden domů. Do školky se kvůli alergiím nesmí nosit nic s ořechy, takže jsem se s marcipánem musela patlat jen jednou. Narozeniny to byly krásné. Kika chtěla kufr.