Dějou se věci!

Kdo chodí ke mně na instagram nebo na facebook už asi zaznamenal, že trošku bojuju s tím lifrovat tolik zboží, kolik by lidé chtěli. Pět let šiju a teď se mi poprvé stalo, že mi uprostřed práce došel materiál. Nemám záclonu a IKEA hlásí vyprodáno. Že bych to tam vykoupila já? Pět let šiju a čekám, až přijde ten moment, že mě šití bude solidně živit, a teď cítím, že ho mám na dosah. Teď, kdy jsem si po deseti letech doma konečně našla práci od do a měla bych v lednu začít. Nebudu vám zatím prozrazovat detaily, ale je to něco, kam jsem se fakt chtěla dostat. Jazykové redaktorky češtiny nejsou v Německu moc vyhledávané a kde se tady profesně upíchnu bylo pro mě od začátku naší německé anabáze docela téma. A teď si říkám, neměla bych přece jen šít a voskovat? Najít si třeba pomocnici a zkusit dobýt svět? Co když mě práce bude ubíjet? Co když nevydržím celý den na jednom místě, co když se mi bude stýskat po dětech? Nedělá se to vlastně celé naopak? Většinou přece ženy opouští práci od do proto, aby se mohly věnovat své vášni a trávit víc času doma?

Sociální média mají neuvěřitelný dopad a já za všechen ten momentální hukot vděčím sympatické Immy ze Sustainably Vegan, video nahoře je její. Má moc příjemný hlas,  pustila jsem si je skoro všechna k práci. 

A na závěr pozvání ke mně do obchodu, jestli tam máte na něco zálusk, nakupujte rychle, v sobotu mám trh, na dlouhou dobu asi můj poslední, a v něděli už by to v obchodě nemuselo být. Frčí obzvlášť voskované ubrousky, zerowaste sady jsou bohužel vyprodané zcela, na trhu budu prodávat zjednodušené verze po třech sáčcích ze zbytků záclon, které jsou robustnější a víc než 3 sáčky se do obalu nevejdou :(