Tento týden jsem oslavila 10 let mateřství. Jojo, letí to, člověk se pořád dovídá něco nového o světě i o sobě, objevuje skryté rezervy a smiřuje se s tím, že život není zkouškové a že se všechno nedožene, když si naordinuje týden noční. Nakonec je super, že z rodičovství se průběžně nezkouší, protože bůhví, jak bychom dopadli. Však za dalších deset let už z nás budou úplní profíci i bez diplomu :)
Oslavenec chtěl bílý dort s bílým krémem, a tak jsem mu upekla oblíbený dezert svého dětství. Maminka ho má v kuchařce jako piškotový levný (výborný), který se plní vanilkovým krémem (výborný)m. Ty přívlastky v rodinných receptech mě baví nejvíc.
A náhodou vůbec nebyl levný, ale l u x u s n í, a taky nebyl moc zero waste, protože v terénu jsou podmínky ztížené a ty tyčinky, kterými je obložen, byly zabalené v plastové vaničce, steně jako ty borůvky. Někdy musí zásady stranou a děti jsou vždycky skvělá výmluva. Jsem totiž chtěla, aby připomínal Malou Fatru, kde jsme byli na dovči. Tak co, máte teď stejně jako já hroznou chuť na kus dortu?
Mňam, tak ten bych si dala - hned:)!
OdpovědětVymazatJeštěže jsem teď měla sladkou snídani... Vypadá úžasně! A ta poznámka o tom, že mateřství není zkouškové a že se všechno nedožene na noční je ještě úžasnější. Tu bych si měla někam nadepsat tučným písmem :)
OdpovědětVymazatJá si to připomínám každý večer, a stejně to moc nepomáhá :)
Vymazat