Zero Waste Home

Zjistila jsem, že 7.6. pořádá  společnost Bezobalu v Národní technické knihovně v Praze konferenci na téma Jak žít bez odpadu a zjednodušit si tak život, kam bych chtěla. Musím teda přiznat, že mi snaha o redukci odpadu život spíše komplikuje a že se ani zdaleka neblížím ideálu, kdy by se odpad naší rodiny za rok vešel do jedné zavařovačky, což je míra, kterou nastavila matka konceptu Zero Waste a autorka knihy Zero Waste Home Bea Johnson. Vyvinula systém, ve kterém se jí a její rodině daří pohodlně žít a odpad přitom neprodukovat, začala o tom blogovat a teď je z ní světová ekocelebrita. Její koncept není v žádném případě pro každého a kniha mě párkrát pěkně zvedla ze židle, ale rozhodně je inspirativní.

Narvat roční odpad do čehokoliv, co by se vešlo byť do našeho bytu, je pro mě trochu z jiného světa, protože žiju ve společné domácnosti se třemi dětmi ve vývinu, které nejedí ve školní jídelně, takže se u nás denně vaří, někdy dokonce několikrát. Sehnat potraviny bez obalů, které neskončí v nějaké popelnici, by znamenalo donekonečna objíždět tržnice, Turka a Alnaturu, a když se k tomu přidají ještě občasné cesty k Italům, k Japoncům a do drogerie, člověk by mohl nakupovat 3x týdně celé dopoledne, což do věci nejsem ochotná investovat, takže při každém vaření naplním půl koše. Naše produkce spíš zapadá do projektu #365 Unpacked fotografa Antoina Repessé, který 4 roky sbíral tříditelné odpady, a pak je nafotil ve skutečných interiérech. Jednu fotku si půjčuju, ale dopuručuju si to proklikat celé, určitě to stojí za shlédnutí.

Photo: Antoin Repessé

Pomineme-li vaření, dělá naše pětičlenná rodina s batoletem, které ještě nevyrostlo z plen, co může, aby planetě škodila a odpadu produkovala co nejméně. Žádná z položek v supervtipném článku ekogurua Martina Macha Ondřeje z Ekolistu mi není úplně cizí, (čímž chci říct, že o nich vím a že jsem s nimi třeba koketovala, ne že bychom si nosili po městě vlastní hrnky na kávu a nepoužívali jednorázové pleny). Máme ale spousty rezerv, které by se daly překlenout, jen dostat ten správný impulz. A to by právě chtělo zajít na všechny ty zajímavé přednášky v knihovně, ve kterých určitě bude spousta osobních postřehů a tipů, co člověka posunou.

Kromě Bey Johnson promluví i Tomáš Sedláček, kterému jsem před dávnými a dávnými časy byla na svatbě a kterého si vždycky ráda poslechnu, a taky spousta lidí, kteří k tématu mají co říct, třeba Anna Strejcová ze Zachraň jídlo, trvale udržitelná kuchařka Hana Hrstková a mnoho dalších. Tak tam běžte aspoň vy pražští a přilehlí, a pak mi o tom třeba napište. A jestli stejně jako já nemůžete, nabízím vám knihu Bey Johnson Zero Waste Home v originále, kterou už mám přečtenou a můžu ji - v souladu se životním stylem, který autorka propaguje - poslat hezky pěkně dál. Konečně i ke mně se dostala stejným způsobem. Tak se hlaste v komentářích, šťastného ekonadšence vylosuju ve středu 8.6.2016 v pravé poledne.