pondělí 19. ledna 2015

Moje nová vášeň


se vejde do jedné krabičky, která se schová do šuplíku, když na dveře zazvoní návštěva. Žádné super tvrdé podložky, řezací nože a metrová pravítka, žádné žehlící prkno a rozžhavená žehlička. 


Obejdu se bez elektřiny, bez pracovny i bez vlastního stolu. A můžu poslouchat hudbu, kterou předtím vždycky přehlušilo řachtání stroje. 


Materiál zůstal, nad látky a přehrabování se v nich není. Při stěhování pracovny jsem vyhodila kde co, ale z japonských látek jsem nechala i ty nejminiaturnější pidiodstřižky.


Málem taky letěly, ale vyšší moc mi zadržela ruku.


Látky vypadají úplně jinak, když v nich vidíte kabelku, než když na ně koukáte jako na přívěsek o průměru 3 cm. Zkrátka důvod kupovat nové látky se vždycky najde, navíc když se, zatím tedy velice mlhavě, ve sklepě rýsuje nový šicí koutek.


  A jsou na prodej, takže jestli některý chcete, neváhejte napsat. Jsou na kuličkovém řetízku se zapínáním, jaký je na známkách amerických vojáků, a jsou celé děsně cool :)








Žádné komentáře:

Okomentovat