Nejlepší na tom kupovat látky z ciziny je, že mi pak pošťák nosí naducané exotické balíčky.
Pro tenhle jsem teda musela na celnici. Byla jsem na něj proto předem trochu naštvaná, ale když mi ho úřednice předala a já viděla ty orazítkované známky a nečitelné nápisy, ani mi nevadilo, že musím doplatit clo ve výši čtvrtiny kupní ceny.
Nedávno mě kamarádka upozornila na tohle video o tom, jak funguje lifrování zásilek z Amazonu v Německu. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je lepší přestat u nich nakupovat a nepodporovat neortodoxní podnikatelské praktiky, anebo nakupovat dál a pomáhat tak vydělat pár Euro lidem, kteří by jinak zůstali bez práce. Se Sašou se o takových věcech dokážeme bavit celé hodiny. Firmu, ve které nakupuju Echina, vlastní a řídí docela mladá holka z Rakouska, a když studuju jejich web, chce se mi věřit, že odbavení mých balíčků je košer. A ten obsah!
Hromada krásných, barevných Echin. Některé z nich jsem měla v ruce mockrát,
některé jsem držela poprvé v životě, třeba jako tyhle mopedy. Chtěla bych z nich ušít sukni, ale asi padnou na tašky, protože látky mají vysoký podíl lnu a já dávám přednost splývavému a nemačkavému oblečení.
Z některých jsem už šila a teď je objednala v jiném barevném provedení. Tohle je Forrest, z jehož zimní verze jsem šila kabelky loni, a jehož výřez vidíte v banneru nahoře, tentokrát v odstínech podzimu a léta.
Tuhle verzi si oblíbila jedna kamarádka natolik, že z ní chtěla ušít přehoz na dvojpostel. Kouzlu Echin propadla úplně stejně jako já a všude chodí s mojí kabelkou.
Svým outfitem se snaží rozbít šedivou frankfurtskou krustu a myslím, že se jí to daří docela dobře!
Žádné komentáře:
Okomentovat