Před týdnem tady byly holky.

Když jsem se před lety odstěhovali do Německa, dveře se u nás netrhly. Spousta mých kamarádek tehdy byla doma s prvním dítětem a vyjet s batoletem z Česka do blízké ciziny se jevilo jako příjemné zpestření nudy na mateřské. Teď už máme většinou děti dvě nebo tři, slovo nuda se nám vytratilo z aktivního slovníku a družení se kohokoliv s  kýmkoliv podléhá přísné rodinné logistice. A jednou za čas to klapne!

Velké děti byly s tatínkem v Bulharsku a za mnou a Leuškou přijela spolubydlící z Větráku s dcerou Dorčou, abychom si spolu trošku zašily. Dorotka má kreativní oko a šikovné ruce a v látkách by se hrabala nejraději i u snídaně a při procházce ve městě. Jak já jí rozumím!  Holky jely jako na klíček a mi došlo, jak to bylo  kdysi chytře vymyšlené, že měl člověk učedníka za byt a stravu. Hned bych si nějakou takovou šikovnou holčinu pořídila. Za tři dopoledne jsme našily dva plné košíčky pouzder na brýle a obalů na telefon. 

Přestěhovala jsem přechodně sweatshop ze sklepa do bytu a šily jsme na sluníčku. Holky vypadaly, že neexistuje nic lepšího než stát u mě v kuchyni a zažehlovat výztuhy a po jejich nadšení se mi děsně stýská! Několik pouzder, obalů a přívěsků z japonských látek Jitka odvezla do Brna a měly by být ke koupi na akcích jazykové školy LighPoint, která se specializuje na výuku japonštiny. 

Pouzdra z fotek jsou všechna volná, tak klidně pište na bagme@bagme.net, kdyby vám některé padlo do oka.