pátek 5. dubna 2013

9 Things We Can Not Throw Away


Když přijde na velké věci života, můj muž a já jsme ideální pár. Sdílíme humor, vkus i světonázor, zkrátka jsme pro sebe stvoření.   


 Když ale dojde na obyčejné věci, trošku nám to hapruje. Oba dva musíme kecat do všeho a oba dva víme, jak to bude nejlepší.  

Kristinka, ochránkyně přírody,
Děti dávno zjistily, že nejsou-li spokojeny s rozhodnutím jednoho rodiče, mají si zajít pro druhý názor. Občas bych si chtěla odskočit do světa s ostřejším rozdělením mužských a ženských rolí, kde otcové posílají děti "zeptat se maminky" a nepřeskládávají nádobí v kredenci, aby to bylo lepší, jako to dělá můj muž. 

našla ve sklepě motýla, který tam přežil tuhou zimu,
A nejde jenom o kuchyň. Rozdílný názor máme na topení (Saša zvyšuje, já snižuju), na to, jak má být poskládané nářadí v krabici na nářadí, co je třeba nakoupit a hlavně, co je třeba vyhodit. 

a švihadlo, které ohlodaly myši. Soudíme, že levá panenka asi byla zapatlaná od jídla. 
Můj muž vyhazuje k smrti rád. Mění staré věci za nové a vylepšuje. Já staré věci miluju. Chtěla bych  být vyklízečkou starých půd a prohrabávat se osobní historií lidí, kteří tam kdysi byli doma. Jistě chápete, že od doby, co jsme si pořídili chalupu s minulostí, dostalo naše manželství úplně novou dynamiku.

Myší hovínka jsme našli i v domě. Andrej nám při úklidu předčítal knihu Jsi tam, myšáčku?

Vstoupili jsme na pole přesvědčování, diplomacie i manipulace. Zákoutí k zamyšlení je v domě nesčetně, největší boje ale zase probíhají v kuchyni. 


Uznávám, že linka je malá a kachličky zašlé, celek ale funguje dobře. Zbylo místo i na kávovar, který udělá čerstvou kávu stisknutím jednoho čudlíku, a který jsme ještě donedávna měli doma. (V posledním roce náš  slovník obohatila mantra "Odvezeme to na Závist".)

  Tohle jsou věci z kuchyně, které mají namále a které budu bránit do roztrhání těla. Zveřejnění na internetu jim, doufám, přidá na závažnosti, a bude pak pro mě snadnější zasadit se o jejich zachování.


1) Ládovací kamna


jsou zásadním jablkem sváru. Podle Saši je má nahradit sporák s elektrickou troubou, ve které se teplota  nebude regulovat otvíráním a zavíráním dvířek. Uznávám, že na tom něco je. Nic ale nechutná tak dobře, jako jídlo uvařené na ohni, takže asi budeme mít kuchyň se dvěma sporáky.


2) Kruhadlo na zelí



Tohle kruhadlo má krásný tvar a ostrou čepel. Pochází z doby, kdy nerez nebyla běžná, a tak je v noži  vyražený nápis "NEREZAVÍ". 

3) Spirálová kvedlačka


Kam se na ni hrabou všechny MODERNÍ kvedlačky a ruční šlehače! Tenhle nástroj rozmetá hrudky velikosti palce u nohy a našlehá i teplou vodu. 


 4) Sušák na utěrky 


Já vím, že se věkem ohnul tak, že z něj utěrky klouzají dolů, cokoliv na něj ale pověsíte je suché do půl hodiny! Jestli ho Saša přiloží, bude mi muset vyrobit jiný.


 5) Konvice s tajemstvím



Tahle konvice dává tušit, co všechno se naší chalupou prohnalo. V dobách, kdy se staré věci za nové nevyměňovaly, protože na to nebylo, se z ní někdo někdo snažil seškrábat nacistickou minulost. 


Musím přiznat, že říšský porcelán  měl vynikající vlastnosti. Čaj v ní vydrží teplý i několik hodin. 


6) Odměrka na všechno



Tahle odměrka není originál ze Závisti, zdědila jsem ji po předcích a hodlám ji zachovat pro další generace.  Její pomocí přesně odměříte: vodu, olej, rýži, kroupy, mouku, strouhanku, kakao, cukr, hrozinky, hrách, kávu a ságo, což nevím, co je, ale takhle odměrka vám ho odměří, a substance s podobnou konzistencí. S její pomocí jsem upekla dva narozeninové dorty. Proč nepřijde IKEA s něčím podobným?


7) Moje knihy


Za život jsem jich nasbírala několik krabic a jsem ráda, že na Závisti konečně našly domov. Něco je po předcích, něco z antikvariátu, něco jsem dostala, něco jsem četla dvakrát a něco ani jednou.  Na chalupě není televize ani wifi, takže je dobrá šance, že se do nich ještě někdy podívám.

BTW, nenašla jsem první díl Bídníků, nemáš ho, bratře, ty?

8) Chodský nábytek


je poslední věc, kterou prostě nedám. Přežil plně funkční nějakých 140 let, abychom se ho teď zbavili? Už jsem skoro vyjednala, že v něm nebudeme skladovat jídlo, ale přestěhujeme ho do vedlejšího pokoje. 

Mám v plánu na svou stranu strhnout děti. Hlavně Andrej bude skvělý komplic. Vyhazování nesnáší. Schovává si obaly od všech hraček, listy vytržené z trhacího kalendáře nebo papírky od bonbónů. A když jde do tuhého, vždycky má po ruce nějakou zbraň. 


Takže bacha na nás! 


4 komentáře:

  1. Ahoj, chodím k Tobě nakukovat už delší čas a tenhle příspěvek se mě krásně dotkl na srdíčku. Tvou nevyhazovací vášeň plně chápu :-)
    Všechny věci na fotkách jsou stálice které na chalupu prostě patří! Také bych svá kamna nevyměnila ani ta nic a to jsou podstatně starší než ta tvá. A sušák našroubujte obráceně a už z něj nic padat nebude:-)
    Jen ve věci knížek to mám jinak. Loni jsme odvezli do zběru přes tisíc knížek z dědictví. Nikdo si je nechtěl vzít ani zadarmo, nikdo je by je už nečetl a v garáži byly už opravdu dlouho.

    OdpovědětVymazat
  2. Mila Martino, diky za komentar, ja miluju, kdyz se nekdo odhodla napsat k memu textu par radek! Skvely tip se susakem na uterky! Hned pri prvni prilezitosti ho necham presroubovat. Ad knihy, co k tomu rict? My jsme jich taky podedili nekolik knihoven a spousta jich skoncila ve sberu, protoze je nikdo nechtel... to co zustalo, to je hodne probrany vyber, a stejne se do vetsiny z nich skoro nikdo nepodival...

    OdpovědětVymazat
  3. To jsou úžasné poklady! Potěšeně se tu usmívám a držím jim palce...

    OdpovědětVymazat
  4. Drzte pevne, o vikendu jsem byli na chalupe a nad kamnama se stahujou cerna mracna....

    OdpovědětVymazat