Teda jenom z holčičí koupelny do tátovy. Ano, patříme k těm buržoazním rozmazlencům, kteří mají doma dvě koupelny. Jedna byla tátova a druhá nás všech ostatních. Přijde mi to tak nějak logické, že chlapi patří k sobě, a nevím, proč, jsme to nezavedli hned od začátku, asi proto, že v chlapské koupelně není vana, ale jenom sprchový kout. Andreje už vana neba, ještě totiž nepřišel na to, že se v ní dá číst. Náš korunní princ je teď v zajímavé fázi. Vypráví sprosté vtipy a r o z u m í jim, čte knihy o tisíci stránek a r o z u m í jim, hodně jí, protože chce mít přes 30 kilo a denně se převažuje, ale zároveň se chodí před spaním tulit a brečí, když mu vyhodím staré roztrhané ponožky, protože prý byly jeho nejoblíbenější. A mě to ba a naplňuje radostí, myslím pozorovat, jak roste, ne že ho přivádím k pláči.
Do nové koupelny bylo potřeba přestěhovat i jeho věci. Plánovala jsem, že něco ušiju, ale momentálně toho mám na to-do-listu tolik, že jsem jen tak zkusmo vlezla do Buttlers, ono se přece nic nestane, když budeme mít doma taky něco koupeného! A tam na mě čekalo přesně to, co jsem hledala: Dva košíčky, které se tak akorát vejdou na naši pračku, a ještě ve slevě! Kdyby v Buttles věděli, jak o nich pořád píšu, určitě by mi dali větší slevu.
Menší košíček měl zničené ucho a nechtěli mi ho dát, že prý je neprodejný, ale ukecala jsem to. Paní prodavačce to bylo tak žinantní, že když terminál čekal na spojení s bankou, ucho ladně zapletla, aniž by si všimla, že druhé není do copu.
Spravené to bylo za 10 minut a u kluků v koupelně to teď vypadá jako u moře.
A v té naší holčičí se prudce zvedla kultura, zejména v oblasti kolem mísy! Juchůůůůů!
Žádné komentáře:
Okomentovat